Tak tohle se vážně může stát jenom mě. Sedím a nevěřícně zírám na telefon. SMS zpráva však hovoří zcela jasně: „Nejsem si úplně jistý, jestli i ve Vašich nejdivočejších snech tušíte, že Vás tu lákám do trojky. Přeji dobrou noc.“
Tímto způsobem jsem tedy obdržela nejšílenější návrh za svou dosavadní milostnou kariéru. Víte, mezi námi ženami, nejsem žádný puritán, ale soudnost mám jasně vymezenou. Abych vám to osvětlila, musím se vrátit na začátek tohoto velmi kuriózního příběhu, díky kterému jsem si mohla v mém pomyslném deníčku zaškrtnout další poprvé. Vše to začalo před několika dny. V práci byl trochu šrumec, protože přes noc vytopila voda z ucpaného záchodu dvě poschodí a nám přestaly fungovat všechny zvonky a hodiny na patře. A tak jsem si seděla za svým psacím stolem, věnovala se práci, když v tom vešel do dveří vcelku sympatický třicátník s lehkým strništěm a tmavě modrou košilí.
Usmál se, pozdravil, dal se do opravování a po pár minutách zase odešel. Za chvíli se však znovu vrátil překontrolovat již opravné hodiny. No zkrátím to, když přišel už po páté, začalo mi to být divné. Nakonec mi na pracovní desce přistálo jeho telefonní číslo se slovy: „Zavolejte, když by se něco zase porouchalo. Nebo můžete cinknout, i kdyby se nic nedělo.“, otočil se na podpatku a v tu ránu byl pryč. Nechal mě tam tedy samotnou, v rozpacích a s kusem papíru v ruce.
Ženy nejsem žádná telefonní operátorka, takže ze zásady mužům prostě nikdy nevolám. Zvědavost mě však přemohla, a tak jsem Zvonkaři poslala jen děkovnou zprávu. Tím byla zahájena zprvu zcela běžná textová konverzace, kde padaly dotazy typu kdo, co rád dělá, koho co baví a tak dále. Proto mi doslova spadla čelist ve chvíli, kdy mi dorazila zpráva: „Bylo by super Vás vytáhnout na nějakou sportovní aktivitu, výlet, nebo wellness. Akorát bych Vám měl určitě říct, že bychom Vás chtěli vytáhnout s přítelkyní společně. Rádi poznáváme nové a zajímavé lidi.“
Jako očekávala jsem dříve nebo později pozvánku na večeři nebo na kávu. Ale předpokládala jsem aktivitu spíše ve dvou než ve třech. Údiv vystřídalo znechucení a vše zakončil totální záchvat smíchu. Hlavou se mi honila snad stovka myšlenek a vévodila jim ta, že to přece nemůže myslet vážně. Když však dorazila zpráva, kterou jsem vám už psala v úvodu, bylo zcela jasné o co mu jde. A má reakce?
„Víte pane Zvonkař, mám hodně divoké sny. Ale Vy a Vaše přítelkyně se v nich opravdu nevyskytujete. Budu ráda, když už k nám budete jen chodit opravovat zvonky.“ Stručně, výstižně ale zároveň s grácií jsem odpálkovala muže, kterému nebylo ani trochu trapné, že mě místo pozvání na kávu vyzval rovnou k švédské trojce.
Tahle celá situace mě přivádí k jedné otázce a to sice, je opravdu dnes sex light motivem všeho? Začínám mít totiž poslední dobou tenhle pocit. Víte, před nedávnem mě, přes všechny dosavadní neúspěchy zase popadl záchvat randění. Každou schůzku vždy odstartovala salva sladkých slov a poklon, za jejichž blýskavou fasádou na mě číhalo nemilé rozčarování z toho, kolik svých vět vlastně brali tito muži vážně.
Časem jsem si všimla, že šlo spíše o plejádu předem nacvičených hereckých výkonů, jejichž cílem bylo pouze mě nasměrovat do své ložnice. Nakonec jsem byla nucena uznat, že výsledek těchto setkání byl nulový. Ba co víc, někdy dokonce i mínusový, jelikož to byla mnohdy ztráta času, který mi už nikdo nevrátí :-).
Chování dnešních mužů je tedy mnohdy zarážející. Avšak touhy žen, které místo knih, založených na reálných základech raději čtou 50 odstínů šedi a neustále poukazují na to, jak jejich vztahy postrádají jiskru, jsou ještě podivnější. Možná proto, se čím dál míň přestávám divit, že mají muži o našich nejdivočejších snech tyto představy, které se pak (bohužel) mnohdy snaží naplnit.
Ema v údivu
