FlashbEX! II. – Harémista

Tak ženy, konečně jsem se dostala k užitečnějším věcem než je drmolení pedagogických pojmů a memorování definic a jdu se s vámi nyní podělit o další kuriózní zážitek z mého soukromí. Jako upřímně, asi jsem nenapsala povídku, která by měla tolik verzí jako má tahle. A vybrousit ji, mi trvalo celkem dlouho, takže mi určitě dejte vědět, jak na vás zapůsobila.

Takže byla nebyla jedna Náplavka. A na té Náplavce jsem měla druhé rande s jedním chlapcem. Povídali jsme si, smáli se, děsně se opili a tak nějak skončili spolu. No jo no, žádná velká romantika na úvod nicméně mému slaboduchému já toužícím po trvalém vztahu to bohatě stačilo a dokonce to považovalo za perfektní ántré :-). Jasně, čas vám změní úhel pohledu na spoustu věcí. Vzpomínky vyblednou, sny se buď promění ve skutečnost nebo odplují na věčnost k břehům nesoucím název Nesplněná přání.

S chlapcem jsme tedy byli spolu pár týdnů a už tenkrát jsem se ve jménech jeho ex-přítelkyň i kamarádek ztrácela a myslím, že ani tabulka či graf v Excelu (který by mi objasnil, kdo je vlastně kdo a znázornil mi časovou posloupnost všech zúčastněných – jelikož se jaksi některé úseky celkem překrývaly), by mi nepomohl. Říkáte si inu dobrá, však jistě dospěl. Nebo hůř však on ČASEM dospěje.

Bože můj ženy, obřadně si zde slibme, že nebudeme mít spasitelský komplex ohledně mužů. Je to totiž úplně stejné jako s nákupem džín v obchodě – buď vám ty džíny sednou nebo nesednou a pokud nesednou tak jste to vy kdo musí zhubnout… vy se budete muset přizpůsobit. Takže muž časem nedospěje, ani se nezmění prostě vy si budete muset zvyknout!

A tak jsem si zvykala… na půlnoční pípání telefonu od jeho „kamarádek“, na jeho věčné schůzky s bývalkami, na to, že si psal sexistické zprávy s cizími ženami a na situace kdy mi ráno přísahal věčnou lásku a odpoledne psal jiné, že by si to od ní nechal nandat. Jasně ženy, napadá vás otázka odkud to vše vím, že? Na to vám odpovím další radou: NIKDY nelezte chlapovi do mobilu i když tam na vás vyskočí sexistická zpráva na obrazovce od cizí holky ve tři ráno… prostě to nedělejte. Za prvé – totálně ponížíte sebe sama, a za druhé, což je daleko horší část, zjistíte jaké vedle sebe máte bigamistické prase. A věřte mi, že není nic ponižujícího, než si číst ty samé zprávy, které váš milý Harémista píše denně vám, ale určené pro jinou ženu.

 

Asi si říkáte, že tyhle všechny signály byly dostačující na to, abych tuhle známost po několika měsících utnula a věřte mi, že Harémista měl párkrát na mále. Nicméně můj nedostatek sebeúcty v kombinaci s velmi přesvědčujícími lítostivými výlevy Harém-herce, mě nakonec vždy přesvědčily. Co je ale nejhorší, začala jsem pochybovat sama o sobě, ne o tom druhém. Časem jsem viděla v odraze vlastního zrcadla jak se ztrácím, jak moje důstojnost, hrdost i síla kamsi mizí a postupně jsem se měnila v podrážděnou, paranoidní nestvůru plnou potlačené touhy a nesplněných přání. Než jsem se nadála bylo mi vyčítáno jak jsem hrozná, netolerantní a hysterická a jak si za tu nedůvěru vlastně můžu sama…

A jak to vlastně celé skončilo? Milý Harémista dostal na výběr – království nebo já. Výsledek jistě tušíte páč již pár měsíců jsem single. Nicméně ještě než si dozabalil poslední trenky z šuplíku na spodní prádlo si našel jinou Včelí královnu, jejíž fotku mi pár dní po rozchodu na truc poslal. A můj pocit? V tu chvíli jsem se cítila být nahraditelná stejně jako žárovka v lustru.

Takže jaké z dnešního příběhu plyne poučení? Chceš-li porozumět lidem, přestaň poslouchat, co říkají a hleď více na to, co skutečně dělají. Za muže totiž mluví činy. Ty totiž nelžou a jak říká moje máma, my ženy milujeme hlavně ušima.