Jarní oblíbenci

Tak prý už máme nějaký ten pátek jaro ženy. Kromě kvetoucích stromů mi ho ale pranic nepřipomíná… Jasně, chápu všechny ty motivačně založené lidi, kteří tvrdí, že vše je jen úhel pohledu. Ale nezlobte se na mě, můj pohled z okna se již několik týdnů nezměnil. Tvoří ho déšť, občasný déšť s mraky, vykouknutí sluníčka na pikosekundu, déšť, občasný déšť… jo a asi takhle bych mohla pokračovat do nekonečna. Abych ale nebyla jen a pouze pesimistická, rozhodla jsem se napsat vám zde pár věcí, které mě tohle jaro baví a které mám ráda. Takže si držte klobouky, jarní oblíbenci přicházejí 🙂

Jídlo

Co se týče jídla, tak celkově ho prostě miluju. Jediné, co doopravdy můj žaludek nedá, je celér, řepa a mléčný nákyp (aneb traumata ze školních jídelen). Jinak pozřu prakticky všechno. Vždy ale mám nějaký čas oblíbenou jednu věc a tu do sebe tlačím prakticky pořád. No a tohle jaro je to ovesná kaše 🙂 Je mi jasné, že pro někoho to není žádná převratná potravina a sama jsem si ji dříve vařila celkem často. Ale momentálně u mě prochází ovesná kaše takovým malým renesančním obdobím (prostě jsem ji znovu-objevila).

 

Dělám si ji prakticky každé ráno a to tím způsobem, že si večer smíchám vločky, chia semínka, karamelový protein a javorový sirup od Myproteinu s vodou a nechám tuhle hmotu přes noc uležet. Ráno dám studenou kaši z ledničky přímo do mikrovlnky a dám si na ní podle chuti, co mě zrovna napadne. Mojí neojoblíbenější kombinací je momentálně kaše s jahodami nebo s hořkou čokoládou. Jo a někdy na prasáka, tam dám obojí 🙂

Místo

No ženy, vy kdo mě sledujete na instagramu, tak jste si asi všimly, že tam přibližně ob den postuju fotku z běhu. Pokaždé je to na stejném místě, kde si dávám po pěti kilometrech pauzu. Je to výhled na Hostivařskou přehradu, kterou mám přímo pod kopcem kde bydlím.

Vymyslela jsem si takovou svoji trasu, která je na hodinku a cestou k přehradě běžím celkem z kopce, takže se svaly krásně uvolní a protáhnou. Každopádně zpátky je to pěkně do kopce, takže se před závěrem celkem zapotím, o to víc mi ale pak chutná véča doma 🙂

Je to příjemný relax, po celém dni sezení v práci, jít si zablbnout do parku. Vždy když se dívám na tu přehradu se pochválím za to, že místo toho abych lámala rekordy v pití piva za víkend, pokořuji běžecké kilometry. A je pravdou, že je te celkem znát nejen na těle, ale hlavně na duši.

Věc

Tohle je pro mě asi úplná novinka ženy, ale já jsem se ve svých skoro-třiceti letech rozhodla, že začnu nosit rtěnky. Před dvěma měsíci jsem si šla pořídit svou úplně první rtěnku a zamířila jsem na základě doporučení pražských blogerských pindulín do Sephory.

 

No a nebudu vám lhát, byla to láska na první nanesení. Jedná se o rtěnky, které stojí 290,- a aplikují se podobně jako lesk, nicméně mají matný finish. Ženy jako ty odstíny??!! A ta nesmyvatelnost??!! Jako jo jsem jako Horst Fuchs nicméně jsou fakt super a momentálně mám dvě (po výplatě samozřejmě mířím pro třetí). Nosím je teď prakticky denně a už tak nějak tvoří mou povinnou výbavu v kabelce.

Osoba

Mám vždy ráda všechny osoby se kterými jsem v kontaktu nebo se kterými se často stýkám. Ale vždy v konkrétní dobu se vídám více s jednou danou osobou. A teď na jaře je jí moje mamka… bože co já bych bez ní dělala. Je mi teď velkou oporou, co se týče studia a říkám vám ženy, že jestli tenhle ústav dokončím, tak to bude zázrak. Je to totiž jedna z nejtěžších a zároveň nejzbytečnějších věcí, jakou vůbec ve svém životě dělám. Přijde mi totiž, že poslední rok byl převratný, co se týče mého životního směru a věci, které pro mě dřív byly neskutečně důležité a měla jsem je ráda (má bývalá práce a teď i škola), jsou pro mě dneska neatraktivní, zbytečné a obtěžující. Možná, že to teď vypadá, že neumím překonávat překážky. Můžete si říkat, že přece není možný, abych během jednoho roku změnila práci, partnera a teď i chtěla skončit se školou… Ale to je prostě život a já zjišťuju, že jsem možná doposud lpěla na úplně špatných věcech, a proto mi ten život nefungoval. Protože, když se objeví ty správné věci a lidé, jde všechno jako po másle. Co tím chci říct je, že tenhle rok se mi zdá být plný překážek, a mamka mi je pomáhá zvládnout.

Barva

Jo to je jednoznačně černá. Stejně jako ovesná kaže i černá barva si u mě prošla znovuobjevením 🙂 Přijde mi že jí teď nosím celkem často, ne že by se ze mě stal Ozzy Osbourne, ale tak nějak jsem zjistila, že tahle barva je celkem stylová. Dřív mi přišla lehce depresoidní a bála jsem se jí zařadit do šatníku. Dneska jí ale více méně vyhledávám a to ať už v oblečení nebo i v doplňcích. Sice je jaro, v přírodě se to páruje, kytičky nám všude kvetou a jednorožci prdí cukrovou vatu :), ale já prostě teď objevila černou, tak ji budu nosit. Sorry jako… 🙂

Blog

Nejsem úplně každodenní čtenář blogů. Za prvé na to nemám čas a za druhé mě upřímně málokterý blog zaujme. Dneska mi přijde, že má blog každý kdo udrží tužku a moč (včetně mě) :), a o kvantitu není nouze. Ale tu kvalitu v tom najít, to je celkem oříšek. Nicméně kdo mě zná, ten moc dobře ví, že mě si lze získat jedině přes jídlo. A tak mám teď celkem dva oblíbené foodblogy. Jedním z nich je Gábi v kuchyni. Gábinku znám i osobně a je to moc milá osoba se smyslem pro humor a dobré jídlo. Peče a vaří samé zdravé dobroty a její život je plný pozitivní energie.

Podle ní jsem pekla dva úžasné cheese caky, jeden broskvový a druhý jahodový s limetkou, a musím vám říct ženy, že v obou případech to byla jedna velká radost. Takže kdo jí nesledujete, koukejte začít, protože tahle holka má opravdu velký potenciál. Druhým blogem je dnes už celkem profláknutá Nuselká kuchta. Na tuhle super ženskou jsem přišla díky mojí mamce a upřímně jsem podle ní ještě nepekla jedinou věc. Co mě ale na jejím blogu i facebooku neskutečně baví, jsou neuvěřitelné verbální fláky, které při svém vaření či pečení hlásá a někdy mám vážně pocit, že mě to roztrhne smíchy.

Motivační citát

Takže rovnou v úvodu vám řeknu, že sice vyznávám pozitivní myšlení, ale rozhodně nejsem žádný fantasmagorický srdíčkář, který vidí význam i v tom, že se mi vír způsobený točením lžičky v kávě právě točí doleva nebo doprava. Nenastavuji si postel podle Feng shui, nevěštím z čajových lístků a fakt jako nevolám věštce na Ezo TV :). Ale s Karlem jsme se shodli (jo kdo neznáte Karla, tak si o něm můžete počíst tady), že pokud bychom nějaké věštce měli volat, rozhodně by to byla Jolanda.

Kdo z vás ji zná, tak víte o čem mluvím, kdo z vás ne, tak si ji prosím najděte na YouTube. Můžu vám říct, že to je tak kvalitní matroš na zábavu, že se budete smát ještě dva dny po tom, co uvidíte poslední televizní spot s ní. Její základní doménou je schopnost dávat věty do tak absurdních slovosledů a významů, že kdyby to hodila na papír, byl by z toho podle mě komediální bestseller. My jsme si s Karlem v práci našli na internetu jednu z jejích hlášek graficky zpracovanou jako citát.

Okamžitě jsem si ho zamilovala. Důvod číslo jedna je, že si tenhle citát, dělá ze všech motivačních citátů legraci. Důvod číslo dvě je fakt, že se mu prostě nedokážu přestat smát a důvod číslo tři je, že mám pocit, že „hodně budu někde“ asi hodně brzo :)… vlastně mi přijde, že „hodně někde“ jsem pořád.

Závěrem bych chtěla říct, že tohle jaro je pro mě tak trochu hořkosladké. Na jednu stranu jsem velmi šťastná a spokojená za život i za lásku, která kolem mě teď proudí. Na druhou stranu mě mrzí, že se nemůžu plně věnovat životu tak, jak bych chtěla… Poslední dobou zjišťuji, že to nejdůležitější a nejcenější co v životě máme je čas. A záleží jen na nás do koho nebo do čeho ho investujeme. Šetřme jej a neplýtvejme ho na zbytečnosti a malichernosti, které nás užírají a dávejme ho jen tam, kde nám přináší radost a štěstí… jinak „hodně budeme někde“ 🙂

Ema

  • Ema

    :D :D Tak "sorry jako", ale bez rtěnky dneska už pomalu nejdu z domu. Už se těším až se sejdeme a poměříme naše "odstíny" :D

Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *