Jak se staví sen část I.

 Tak ženy, dnes vám budu podávat stručný report o mých prvních 14 dnech v Javorové čtvrti. Musím říct, že posledních pár týdnů je pro mě obdobím zvratů a vše mi přijde jako na horské dráze. Nicméně spolu s první nocí strávenou na karimatce a ve spacáku v rohu svého malého bytu jsem získala jistou stabilitu, která se mě od té doby drží 🙂
 Začnu tedy od začátku. Předminulou středu jsem převzala klíčky od svého kávového království a v tu chvíli, kromě malé vrstvy prachu po dělnících na okením parapetu nebylo v bytě nic, co by připomínalo domov. Přesto jsem se tam rozhodla strávit svou první noc, i když jen ve spacáku určeného pro pobyt v Norsku a na karimatce z Lidlu.
O „pohodlí“ a noci plné převalování vám asi moc vyprávět nebudu. Místo toho se hned pustím do barvitého líčení zařizování interiéru v Ikee, ve které jsem teď častěji než doma. Upřímně ženy, absolutně nechápu, proč jsem si ten byt vlastně kupovala, jelikož prakticky celý interiér je zařízen z Ikeii, takže jsem se rovnou asi mohla nastěhovat tam 🙂

Snídaně v Ikee mě prostě dostanou pokaždé, když tam jsem.

Každopádně jsme se tedy hned druhý den po předání klíčů odebraly s mamkou plánovat kuchyň. Je vážně neuvěřitelné, jak to mají v té Ikee vymakané. Pomocí programu vám naplánují kuchyň vašich snů, nebo tedy tak to alespoň bylo u mě. Původně jsem chtěla kombinaci bílých skříněk s dřevěnou deskou v barvě podlahy, což je v mém případě bílý dub. No nakonec jsem Kávařky odcházela sice s bílou kuchyní, ale pracovní desku budu mít z betonu, což se ke mě tedy neskutečně hodí 🙂 Rohovou kuchyň budu mít už tento pátek v bytečku a fotky vás určitě neminou.
Další den po zařizování kuchyně následovala koupě šedé sedačky a barev na víkendové malování, které jsme s Honeym zvládli za jedno odpoledne. Ženy, vybrala jsem si světle šedou barvu a můžu vám říct, že první nátěr byl doslova a do písmene průser a v jednu chvíli to i vypadalo, že bude pokoj batikovaný. No nakonec jsem to se svou hysterií přeháněla (jako obvykle) a pokoj je dnes z poloviny opravdu nádherně světle šedý.

První nátěr a fotka pořízená ve chvíli největšího úleku 🙂

Takže za jeden víkend jsme krásně zvládli vymalovat, sestavit sedačku, lehce vybavit koupelnu a spořádat asi tři pizzy z místní dovážkové služby. Minulý týden se nesl v duchu dalšího plánování kuchyně, vymýšlení záclon/závěsů/rolet či žaluzií (dnes už vám mohu oznámit vítěze – budou žaluzie a záclony). Domov se mi začínal pěkně zabydlovat a s nedočkavostí jsem vyhlížela nadcházející volno, které jsem doufala, že bude poklidné a nesoucí se v duchu relaxu a odpočinku.

Snídaně v první den mého volna aneb aby ty dny byly trošku růžovější.

A jak se říká člověk míní, a život mění. Z mého volna se stalo bleskové zařizování všeho, co se zdálo, že bude až za nějaký ten čas (například kuchyň, která měla být až za 14 dní). Takže se u mě tento týden vystřídalo již minimálně deset dělníků, všichni makají jak mourovatí, rychlovarná konvice se nezastaví od ustavičného vaření kávy a já s nadšením sleduji, jak se staví můj SEN 🙂
Skvělé na tom všem je, že ani ne za pět dní bude můj býváček již zcela kompletně obyvatelný a možná, že se během týdne zrodí i první štrůdl či koláč. Konečně budu mít co svým kamarádkám a návštěvám nabídnout. Teď mám totiž na okením parapetu jen dva jogurty, malé mléko, okoralý sýr a (hlavně) asi čtyři druhy alkoholu 🙂
No tím chci prostě říct, že od příštího týdne jste všichni srdečně zváni na návštěvu, pokud budete mít zrovna cestu kolem. A ne že všichni přijdete najednou… A nebo klidně přijďte 🙂

Emča

Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *