MaMa Boy Syndrom

 Nenechte se zmást názvem. Článek sice pojednává o dnes celkem populární mužské skupině, jenž momentálně dobývá domácí scénu. A i když mezi jejich nejznámější hity patří například „Má máti umí všechno nejlíp“ či „Jen má máma ve všem pravdu má“, nejedná se o hudební soubor.

 Ach ano ženy, bohužel nám dnes vyrostla nová generace mužů. Zatímco gentleman obecný je u nás prakticky vyhynulým druhem, mamánek nepřizpůsobivý se začíná hojně rozšiřovat. Nechápejte mě prosím špatně. Úcta k rodičům, je podle mě věc důležitá a zcela samozřejmá. Avšak nepřestřihnutá pupeční šňůra u chlapců ve věku 25 let a výš, mi přijde stejně sexy jako ponožky v sandálech. Dechberoucí fixace na matku, jenž je mnohdy silnější než kdejaký krém na zubní protézu mi občas přijde až zarážející. Během následujících řádků zjistíte, jaký byl můj život s mamánkem.

Pojďme se ještě na chvíli vrátit k Otovi, o kterém jsem vám vyprávěla ve článku Štěstí – věc volby. To byl typický mamánek. Za svou matkou jezdil pravidelně každý druhý víkend do Jižních Čech, Mě nechával doma s výmluvami, že si potřebuje odpočinout. Ženy, chápete to? On si jezdil za svou drahou máti jako na relaxační procedury do lázní. Důvod byl jasný. Ať jsem dělala cokoliv – vařila, pekla či smažila, co jen svému milému na očích viděla, vždy to Tchýně dělala líp.

Jednou v létě jsem se rozhodla, že mu upeču ovocný dort. Samy dobře ženy víte, kolik práce dá něco upéct hned na první pokus, že? Nicméně, co bych pro svého muže neudělala, že? A tak jsem brzy ráno vyrazila s košíkem na místní tržiště pro čerstvé ovoce, domácí smetanu od hospodářů a pro spoustu dalších dobrot, abych Otovi zařídila hezký narozeninový den. Dort se mi vcelku povedl, krém se nesrazil, z formy se vyklopil, takže pro mě celkem úspěch. Dokonce i zdobení jsem podle mě zvládla na slušnou dvojku.

Kousek jsem tedy následně ukrojila a podala mu jej s milým přáním k narozeninám. Jaké to pro mě bylo překvapení, když se na mě otočil s tázavým pohledem a slovy „Ona v tom není marmeláda? Moje máma do dortu vždycky dává marmeládu“. Mimochodem dámy, jen taková vsuvka. Předmětnému muži bylo v době události 27. Nakonec dort s velkým sebezapřením snědl, ale neobešlo se to bez dalších uštěpačných poznámek. Samozřejmě, že mi ho i pochválil, za každým komplimentem však bylo nějaké to ale.

To, že už nejsem z Otou je způsobeno hlavně tím, že chyba v našem vztahu byla na obou stranách. Jak na straně partnera, tak na straně jeho povedené matinky. Ona by totiž mohla s přehledem aspirovat na cenu Tchýně roku a myslím, že další ročníky by mohli rovnou odvolat, jelikož by toto prestižní a čestné ocenění získala už doživotně.

Tak například chtěla, abych jí zaplatila kauci, než se nastěhuji k Otovi. Vlastnické právo k bytu, do kterého jsem se za ním stěhovala, měla jeho matka. A tak ve chvíli, kdy už jsem měla sbaleno a kufry připravené, plná nadšení a energie, že konečně budu žít se svým milovaným, mi na stole přistála nájemní smlouva a složenka na kauci. Prý kdybych náhodou třeba rozbila okno. Mezi námi děvčaty, vážím sotva padesát kilo.

Dále tu byl fakt, že v bytě nesměly probíhat žádné změny. Byť jen pootočení vázy na severozápad mělo katastrofální dopad na domácí atmosféru. Vše muselo zůstávat tak, jak bylo, včetně chomáčů prachu, rzi na umyvadle a bordelu za sporákem.

Časem se můj život změnil v moderní verzi příběhu o Oidipovi. Oidipus se však nesnažil zabít svého otce, ale jeho matka se pokoušela každou svou stupidní připomínkou zabít mě. To co z ní často vycházelo, připomínalo spíše verbální průjem – prostě mlela jednu sračku za druhou. Nicméně Ota jí vždy dal naprosto ve všem za pravdu a ještě se při tom na ní díval jak na svatý obrázek.

Každý den spolu dlouze hovořili po telefonu, dokonce společně sledovali televizní pořady s mobilem u ucha. Byl to takový život ve třech i když s námi ve skutečnosti nežila. Ve chvíli, kdy jsem pochopila, že jeho životní láskou nejsem já, ale jeho matka, sbalila jsem si svých pět švestek a zmizela daleko za humny.

Dnešní matky to opravdu se svou láskyplnou péčí přehánějí, nemyslíte? Docela by mě Kávařky zajímal váš názor. Je to absencí vojny, nebo tím, že muži u nás úplně rezignovali na svou roli? Kolik z vás něco podobného zažilo, nebo zažívá? Ačkoliv se všechny výše uvedené příhody mohou zdát úsměvné, nepopiratelným faktem zůstává, že dospělých mamánků přibývá a co hůře. Že raději budou žíti v páru s mátia z prsu ji do padesáti sáti, než-li na vztah se svou ženou dbáti.

Ema

Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *